Georgswalder Seilbahn - Landeskundlicher Spaziergang

Včera v 21:11 | mk03 |  auf Deutsch
Am 19.5.2018 verlief der erste Jahrgang des Treffens unterm Namen: Landeskundlicher Spaziergang ´Auf den Spuren der georgswalder Seilbahn´ - 19.5.2018, Vyhlidka bei Jirikov. Leider gab es mehrere deutsche Teilnehmer, als tschechische. Leider...
 

Ro-Ku Georgswalde

15. dubna 2018 v 23:59 | muzejnik3
Jiříkovští říkají, že se v tomhle městě kdysi vyrábělo snad všechno, a to od špendlíků až po letadla. Zní to poněkud přehnaně, ale vyrábělo se toho tady dost. Potvrzuje to mj. existence firmy Ro-Ku Georgswalde. Firma Ro-Ku byla jednou z jiříkovských firem 1. poloviny 20. století a figuruje pod číslem 112 i v poválečném soupisu jiříkovských Firem - Soupiska podniků města Jiříkov - Státní okresní archiv Děčín - ONV Šluknov - 1945 - 1948, jako stavba parních strojů - Kuner Arthur ´Ro-Ku´. Co tedy vlastně firma Ro-Ku, stavba parních strojů, v originále >>Dampfapparatebau<< vyráběla? Díky dochovanému letáku víme, že Ro-Ku v tehdejším Jiříkově vyráběla "protiproudý předehřívač", kterému by se v dnešním žargonu dalo říkat "protiproudý výměník tepla" - tedy věc, kterou potřebujete i v dnešní době a tedy přístroj značně pokrokový. I to může svědčit o dokonalosti a modernosti našich předků. Z knihy Erinnerungen an Georgswalde (titul: Vzpomínky na Jiříkov) , tedy knihy ´Vzpomínek´, se o firmě dále dovídáme následující údaje (rok 1931): Ro-Ku Georgswalde - Karl Hollub č.p. 815, Neusalzaer Str., tel. číslo 19. Telefonní přípojka 19 již není aktuální, ale č.p. 815 napomůže lokalizaci. Zbývá Neusalzaer Str., tedy ulice Novosalzská, dnešní Mánesova. Jak je známo, nacházela se roku 1931 v ulici nalevo č.p. 1, 627, 629, 759, 760, 897, 815, 742, 1005, 621, 624, 721, 1002, 685, 643, 672, 121, 647, 106, 102, 661 a 842. Hledejte, najdete. Usmívající se

Téměř zapomenutý houpací kůň

31. března 2018 v 23:59 | muzejnik3
Muzeum Jiříkov již brzy získá nový hlavní exponát - houpacího koně. A nebude to ledajaký houpací kůň.
Půjde o houpacího koně, který se nebude houpat pouze sem a tam, nýbrž se bude moci díky speciálnímu mechanismu pohybovat z místa vpřed i vzad. Unikátnost vynálezu potvrzují nejen rešerše ve světově uznávaných muzeích v Salcburku a Norimberku, ale i v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.
Žádný z exemplářů koně, vyrobených počátkem 20. století, se na rozdíl od světového patentu z roku 1927 nedochoval. Avšak patent houpacího koně zmíněná desetiletí bezpečně přečkal. Pod uvedeným patentem je podepsán Konrád Hofmann, v obci a kraji známý jako stavitel, obchodník se dřevem a stavebními materiály. A právě zmíněný patent se stal základem pro rekonstrukci a zhotovení repliky koně.
Půjde přitom o funkční repliku světově patentovaného unikátu pocházejícího z Georgswalde, tedy dnešního Jiříkova.
Jiříkovské muzeum se tak stane zřejmě jediným muzeem na světě, v němž si budete moci tento vynález v reálné formě prohlédnout.
Realizace tohoto jedinečného projektu pro jiříkovské muzeum probíhá za plné finanční i výrobní podpory firmy RETOS VARNSDORF s.r.o..
 


Bilance 2017

1. ledna 2018 v 0:01 | muzejnik3
První čtvrtletí roku 2017 bylo vcelku mdlé, nepoznamenané mnoha návštěvníky. Muzejní sbírky v té době obohatilo již jako obvykle několik historických pohledů města Jiříkova, dále dokumenty z poválečné doby, stejně jako fotografie hraničního pásma z poloviny 50.let. Počátkem května se dále podařilo ve spolupráci s Jiříkovskou farou získat do muzejní sbírky vyřazený měch varhan z Baziliky Panny Marie Pomocnice křesťanů. Poslední květnový víkend navštívili prostory muzea starousedlíci, o víkend později švýcarští turisté, o dva dny později návštěvníci ze Saska. Zároveň byla navázána slibná spolupráce s firmou RETOS VARNSDORF s.r.o.. V měsíci červnu zavítali do prostor muzea opakovaně děti ZŠ Pastelka z Rumburku. Zbylí návštěvníci zavítali do muzejních prostor v letních měsících; celkem letos 91 návštěvníků. V létě se pak ještě podařilo zjistit zajímavé informace o staviteli Hofmannovi z Georgswalde.

Bilance 2016

1. ledna 2017 v 0:01 | muzejnik3
Muzeum v Jiříkově k dnešnímu dni již existuje a je v provozu 4,5 roku a přiblížilo se svému 5. jubileu. Prvními návštěvníky muzea v roce 2016 se stala skupinka turistů, kteří do našeho kraje zavítali na konci ledna minulého roku až z daleké Olomouce. V téže době přišla informace z muzea z Ostré o tom, že vědí o kamnech vyrobených v tehdejším Georgswaldu (firma A. Pulz Georgswalde i. Böhmen). Slovo dalo slovo a na světě byl nový exponát. Kamna dorazila v polovině února. ... Dalším zajímavým přírůstkem se stala fotografie areálu šluknovského výstaviště z roku 1903. Pohled dorazil až z dalekého Las Vegas. První březnový víkend opět 2 návštěvníci, tentokrát z Jihlavy, v následujícím týdnu 4 místní. 11. března proběhla muzejní noc (celkem 4. v historii města). Muzeum, které bylo otevřeno až do jedné hodiny ranní v tyto nevšední otvírací hodiny navštívilo 25 zvědavců a příznivců muzea. Opět nechyběli přespolní návštěvníci, opět nechyběla zahraniční účast. V neděli 27. března se dostavili návštěvníci z Rakouského Würzburgu s kořeny ve Varnsdorfu. Předali též vzácný dar, na nosiči CD nahraný výstavní marš k Německé župní výstavě z roku 1903 - dar Němců původem ze severu Čech žijících v Rakousku. V dubnu přibyly návštěvnice z daleké Moravy. Mezi tím muzejní sbírky rozšířily pohledy z Nového a Horního Jiříkova, jako i firemní pošta jiříkovských textilek. Období od května do července bylo na návštěvníky skoupé a muzeum v tuto dobu zaujalo pouze jeden mladý pár ze Saska a konečně po dlouhé době dorazily i kdysi slíbené materiály k továrně J.R.Holfelda. I tak se sbírky rozšířily o několik pohledů a obrázky z doby budování "napřímené" silnice na Ebersbach přes tehdy nový betonový most u domu č.p.176 a v červenci jsme znovuobjevili pramen Františka Josefa. V měsících srpen až září se nic zvláštního nestalo, tedy kromě toho, že se podařilo získat unikátní fotodokumentaci jiříkovských hasičů z pozůstalosti zasloužilého hasiče pana Jiřího Skramužského. Až do konce roku počet návštěvníků nijak podstatně nevzrostl. Celkem tedy přitom prostory muzea v roce 2016 navštívilo 52 osob (v roce 2015 to bylo 132, v roce 2014 119, v roce 2013 103 a v roce 2012 60 osob).

Zasloužilý hasič Jiří Skramužský

17. října 2016 v 0:01 | muzejnik3
Na podzim 2016 se do muzejních sbírek jiříkovského muzea podařilo získat vzácné materiály z historie jiříkovských hasičů z pozůstalosti zasloužilého hasiče, pana Jiřího Skramužského.
Odznaky, nárameníky, čestná uznání, pamětní listy, plaketa, desítky fotografií s hasičskou tematikou - to vše je k vidění v prostorách muzea.

Schreibmaschinen

10. října 2016 v 0:01 | mk03 |  auf Deutsch
Im Museum in Jirikov findet man u.a.:
Nr.01 Schreibmaschine Remington
tschechische und deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
Nr.02 Schreibmaschine Continental Wanderer Werke Siegmar Schönau (Nr.1)
deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
Nr.03 Schreibmaschine Continental Wanderer Werke Siegmar Schönau (Nr.2)
deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
Nr.04 Schreibmaschine Rheinmetall Borsig Sömmerda Herold ??
Schreibmaschine mit ergonomischer Tastatur - 30er Jahre - deutsche Tastatur - Nr. 7046 - Fundzustand




Nr.05 Kleinschreibmaschine Naumann "Erika"
deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
Nr.06 Kleinschreibmaschine Optima "Elite"
deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
... ... ...
Schreibmaschine = psací stroj = typewriter = máquina de escribir = machine à écrire = máy đánh chữ = 打字機

Nähkasten

4. září 2016 v 12:30 | mk03 |  auf Deutsch
Vor kurzer Zeit geriet ins georgswalder Museum eine mittelgroße Papierbox - ein Nähkasten beschriftet Repriser Superfin D.M.C mit drei Schubladen. Mit drin liegen einige Schachteln, mehrere Spulen aller Art und Weise, Druckknöpfe, Nadeln, ein Strumpfhalter, Wäschehalter, Reißverschlusse und Fingerhüte. Unter beteiligten Marken fehlen nicht Lindwurm Spulen, Spule der ZMDZ Bratislava, Spule der Zwirnfabrik in Nachod, Nachahmung der Geschenseide der Zwirnfabrik UTEX, Spule kennzeichnet Sperling, Wäschehälter Koh-i-noor, Druckknöpfe Koh-i-noor, "Star", Sport, Chic, Orloff, auswechlbare Knöpfe Richter´s, Nadeln Leo Lammertz und Koh-i-noor und Sicherheitsnadeln Koh-i-noor mit Diamantspitzen. Das ganze krönen Strumpfhosen Special Bemberg vom Kunert.

Optisches Werk "Froböse"

5. srpna 2016 v 14:35 | mk03 |  auf Deutsch
Über das Optische Werk "Froböse" wissen wir bis zum heutigen Tage nur wenig, obwohl es zur unweiten Geschichte gehört. Die Firma wurde in der Liste der Betriebe und Firmen der Stadt Georgswalde - Staatliches Kreisarchiv Tetschen - ONV Schluckenau - 1945 - 1948 (1951) unter der Nr. 110 erwähnt. Die Firma befand sich höchstwahrscheinlich in der Nr.486, d.h. nahe der heutigen Svobodova Str., neben der früheren Schuhfabrik des J.R.Holfelds in der Nr. 489 in der heutigen Svobodova Str., der früheren Schulstraße, siehe Georgswalder Adressbuch 1931: Optische Werkstätte - Froböse Hermann 486. Dasselbe Adressbuch situiert aber auch den H.Froböse in die Kinostraße Nr. 925, unter dem Eintrag: 925 Hermann Froböse, Kinostraße, Optische Werke. Also schon am Anfang ein kleines Geheimnis. Auf der Webseite http://www.inventare.cz/soap-pn/ap0335 finden wir - OPTICKÁ TOVÁRNA FROBÖSSE, KOMANDITNÍ SPOLEČNOST, JIŘÍKOV, 1922-1949, d.h. optische Fabrik, Kommanditgesellschaft, Jahre ´22 bis ´49. Auf der Webseite http://aleph.nkp.cz/publ/skc/000/69/54/000695471.htm finden wir folgenden Eintrag: Der "Owega"-Scheitelbrechwertmesser, Georgswalde i. Böhmen : Optisches Werk Froboese, 1938 (Gablonz a. N.: Emil Böhme), Abdruck aus: Mitteleuropäische Uhrmacher-Zeitung, Tiefenbach a. Desse, Folge 2 und 3 i. J. 1938. In "Froböse" stellte man also wohl u.a. Scheitelbrechwertmesser her. Bekannt sind zusammen 3 Abbildungen des Personals des optischen Werkes plus eine Postkarte, die die Existenz der Firma noch im Jahre 1948 beweist und bewiesen damit wurde auch, dass unsere Firma in Jahren 1927 bis 1948 existierte. (Auf dem Bild rechts ist Hermann Froböse markiert mit gelben Kreuz.) Interessant ist auch, dass in der Überschrift des Werkes "Froböse" der Name Froböse in Klammern steht, was nicht üblich in Georgswalde war und konnte an eine Zweigstelle deuten. Dabei, der Name Optische Froböse ist nicht ´georgswaldisch´. Georgswaldisch lauten die Namen Holfeld, Hofmann, Dießner, Bitterlich, Kade, aber nicht Froböse. Zusammenhang mit Hermann Froböse GmbH Bielefeld wurde jedoch noch nicht bewiesen (http://needlebar.org/main/makers/germany/index.html) - obwohl? Laut https://www.gtue-oldtimerservice.de/motorrad/marke/MAMMUT+(Bielefeld)/3015/ stellten die Mammut-Fahrrad-Werke (gegründet 1907 in Bielefeld von Hermann Froböse) in Jahren 1924 und 1929 Motorräder her. Die Werke wurden 1929 aufgelöst. Was machte unser Hermann in der Zeit danach? Könnte er nicht ein weiteres, optisch orientiertes Unternehmen in Georgswalde in Böhmen haben? Immer noch viele Fragen stehen in der Stadtgeschichte offen. Eines Tages gelingt es vielleicht manche davon zu klären.

Schieferdecker und Sonstiges

4. srpna 2016 v 14:15 | mk03 |  auf Deutsch
An die Schieferdecker Zeit in Georgswalde erinnern u.a. zwei kleine Kupferschnallen, die zur Haltung des Schiefers bis zur heutigen Zeit an den Dächern gedient haben. Unsere zwei Schnallen (geschenkt vom örtlichen Schieferdecker Petr) wurden vom J.Diessner (mag sein, dass es sich dabei um den unten genannten Dachdeckermeister Diessner handelt) in Georgswalde hergerichtet. Wir wissen also, woher die Schnallen gekommen sind; wo kommt aber unser Schiefer her und seit wann er benutz wird, das weiß man nicht genau. Typisch für die Häuser des böhmischen Niederlandes sind die Schieferdächer. In Georgswalde benutzte man grauen Schiefer. Immer noch ist der Schiefer an vielen Dächern zu sehen. Der Schiefer soll, einer Theorie nach, aus dem fernen England mit der Eisenbahn gekommen sein - d.h. nach 1873 (bei diesem Datum handelt es sich um die Böhmische Nordbahn, nicht um die Bahstrecke Görlitz-Dresden, die schon 1847 eröffnet wurde - siehe https://de.wikipedia.org/wiki/Bahnstrecke_G%C3%B6rlitz%E2%80%93Dresden). Es wäre aber wohl zu wenig und vielleicht auch zu teuer. An die Schieferdecker Ära erinnert auch das Bild des örtlichen Gasthauses zum Schieferdecker - in 30er Jahren von August Kades Witwe betrieben. In derselben Zeit sind in Georgswalde noch 5 Dachdecker tätig. Es sind J.Diessner, J.Mänzel, J.Möcke, J.Nitsche und R.Röttig. Laut den Erinerungen gab es zu dieser Zeit der 30er Jahren vom Schiefer so viel, dass "um sie zu sparen und die Räume wärmehaltender zu machen, wird ein Haus nach dem andern mit Schiefern oder gar mit dem hässlichen Eternit verhängt und ´tot´ gemacht". Laut der deutschen Wikipedia (https://www.wikipedia.de/) ist ein Schieferdecker eine alte Berufsbezeichnung für Dachdecker, die ausschließlich mit Schiefer arbeiteten, was logisch klingt. Dabei, laut derselben Wikipedia: "Die größte Blüte erreichte das Schieferdecker-Handwerk im Mittelalter. In dieser Zeit wurden die meisten hochwertigen Bauten mit Schiefer gedeckt." Der Schiefer war aber schon in der Urzeit bekannt, jedoch hat man mit ihm keine Dächer bedeckt (siehe http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/67128). Um Dächer mit Schiefer decken zu können braucht man eben den Schiefer, und das mögliche Weise aus der Nähe. In Mähren hat man den Schiefer schon zu früheren Zeiten geborgen (siehe tsch. Wikipedia - das Schiefermuseum - https://cs.wikipedia.org/wiki/Muzeum_b%C5%99idlice; oder Webseite http://slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_t/T10%20Strohalm.htm). Dabei sprechen wir über die Zeit der Hälfte des 19. Jahrhunderts. Da man aber aus Mähren den Schiefer mehrere hundert Kilometer liefern müsste, und da es in der Region bis 1873 keine Eisenbahn gab, wäre die ganze Sache desto teurer und luxuriöser. Georgswalder Schiefer konnte aber auch aus der Schiefergrube bei Tremosna im Bezirk Pilsen kommen, wo Schiefer schon im Jahre 1578 geborgen wurde (https://cs.wikipedia.org/wiki/Hromnick%C3%A9_jez%C3%ADrko). Eine weitere Variante wäre, dass man den Schiefer aus dem damaligen Sachsen geholt hatte. In Frage kämen z.B. Theuma bei Plauen im Vogtland (www.google.com), oder auch dem thüringer Lehesten, was aber weiter wäre (www.google.com). In Sammlungen des georgswalder Museums befinden sich u.a. Abbildungen alter georgswalder Bauten. Sie stammen aus dem Ende des 18.Jahrhunderts. Bemerkenswert dabei ist, das manche davon scheinen mit Schieferdach bedeckt zu sein - und das etwa 80 Jahre vor der Ankunft der Eisenbahn. Als Beispiel diene der Wendlerhof - die historische Nr.10 in der Kirchgasse (siehe Abbildung), oder das Haus vom Caleb Rössler. Bewiesen damit also wäre, dass man den Schiefer zur Dachdeckung ab dem Jahre 1800 oder früher benutzt hatte (jedoch nicht früher als 1775 - siehe https://cs.wikipedia.org/wiki/Hromosvod). Da er aber nur auf einigen wichtigsten Gebäuden der Zeit auftritt, war er wohl nicht aus der Nähe kommend und musste her transportiert worden sein, und das nicht zum billigen Geld. In dieser konnte aber die Schieferdecker-Geschichte begonnen haben.

Kommentaren zu diesem Thema stehen wir offen.

Kam dál