Bilance 2016

1. ledna 2017 v 0:01 | muzejnik3
Muzeum v Jiříkově k dnešnímu dni již existuje a je v provozu 4,5 roku a přiblížilo se svému 5. jubileu. Prvními návštěvníky muzea v roce 2016 se stala skupinka turistů, kteří do našeho kraje zavítali na konci ledna minulého roku až z daleké Olomouce. V téže době přišla informace z muzea z Ostré o tom, že vědí o kamnech vyrobených v tehdejším Georgswaldu (firma A. Pulz Georgswalde i. Böhmen). Slovo dalo slovo a na světě byl nový exponát. Kamna dorazila v polovině února. ... Dalším zajímavým přírůstkem se stala fotografie areálu šluknovského výstaviště z roku 1903. Pohled dorazil až z dalekého Las Vegas. První březnový víkend opět 2 návštěvníci, tentokrát z Jihlavy, v následujícím týdnu 4 místní. 11. března proběhla muzejní noc (celkem 4. v historii města). Muzeum, které bylo otevřeno až do jedné hodiny ranní v tyto nevšední otvírací hodiny navštívilo 25 zvědavců a příznivců muzea. Opět nechyběli přespolní návštěvníci, opět nechyběla zahraniční účast. V neděli 27. března se dostavili návštěvníci z Rakouského Würzburgu s kořeny ve Varnsdorfu. Předali též vzácný dar, na nosiči CD nahraný výstavní marš k Německé župní výstavě z roku 1903 - dar Němců původem ze severu Čech žijících v Rakousku. V dubnu přibyly návštěvnice z daleké Moravy. Mezi tím muzejní sbírky rozšířily pohledy z Nového a Horního Jiříkova, jako i firemní pošta jiříkovských textilek. Období od května do července bylo na návštěvníky skoupé a muzeum v tuto dobu zaujalo pouze jeden mladý pár ze Saska a konečně po dlouhé době dorazily i kdysi slíbené materiály k továrně J.R.Holfelda. I tak se sbírky rozšířily o několik pohledů a obrázky z doby budování "napřímené" silnice na Ebersbach přes tehdy nový betonový most u domu č.p.176 a v červenci jsme znovuobjevili pramen Františka Josefa. V měsících srpen až září se nic zvláštního nestalo, tedy kromě toho, že se podařilo získat unikátní fotodokumentaci jiříkovských hasičů z pozůstalosti zasloužilého hasiče pana Jiřího Skramužského. Až do konce roku počet návštěvníků nijak podstatně nevzrostl. Celkem tedy přitom prostory muzea v roce 2016 navštívilo 52 osob (v roce 2015 to bylo 132, v roce 2014 119, v roce 2013 103 a v roce 2012 60 osob).
 

Zasloužilý hasič Jiří Skramužský

17. října 2016 v 0:01 | muzejnik3
Na podzim 2016 se do muzejních sbírek jiříkovského muzea podařilo získat vzácné materiály z historie jiříkovských hasičů z pozůstalosti zasloužilého hasiče, pana Jiřího Skramužského.
Odznaky, nárameníky, čestná uznání, pamětní listy, plaketa, desítky fotografií s hasičskou tematikou - to vše je k vidění v prostorách muzea.

Schreibmaschinen

10. října 2016 v 0:01 | mk03 |  auf Deutsch
Im Museum in Jirikov findet man u.a.:
Nr.01 Schreibmaschine Remington
tschechische und deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
Nr.02 Schreibmaschine Continental Wanderer Werke Siegmar Schönau (Nr.1)
deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
Nr.03 Schreibmaschine Continental Wanderer Werke Siegmar Schönau (Nr.2)
deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
Nr.04 Schreibmaschine Rheinmetall Borsig Sömmerda Herold ??
Schreibmaschine mit ergonomischer Tastatur - 30er Jahre - deutsche Tastatur - Nr. 7046 - Fundzustand




Nr.05 Kleinschreibmaschine Naumann "Erika"
deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
Nr.06 Kleinschreibmaschine Optima "Elite"
deutsche Tastatur - Nr. ? - Fundzustand
... ... ...
Schreibmaschine = psací stroj = typewriter = máquina de escribir = machine à écrire = máy đánh chữ = 打字機
 


Nähkasten

4. září 2016 v 12:30 | mk03 |  auf Deutsch
Vor kurzer Zeit geriet ins georgswalder Museum eine mittelgroße Papierbox - ein Nähkasten beschriftet Repriser Superfin D.M.C mit drei Schubladen. Mit drin liegen einige Schachteln, mehrere Spulen aller Art und Weise, Druckknöpfe, Nadeln, ein Strumpfhalter, Wäschehalter, Reißverschlusse und Fingerhüte. Unter beteiligten Marken fehlen nicht Lindwurm Spulen, Spule der ZMDZ Bratislava, Spule der Zwirnfabrik in Nachod, Nachahmung der Geschenseide der Zwirnfabrik UTEX, Spule kennzeichnet Sperling, Wäschehälter Koh-i-noor, Druckknöpfe Koh-i-noor, "Star", Sport, Chic, Orloff, auswechlbare Knöpfe Richter´s, Nadeln Leo Lammertz und Koh-i-noor und Sicherheitsnadeln Koh-i-noor mit Diamantspitzen. Das ganze krönen Strumpfhosen Special Bemberg vom Kunert.

Optisches Werk "Froböse"

5. srpna 2016 v 14:35 | mk03 |  auf Deutsch
Über das Optische Werk "Froböse" wissen wir bis zum heutigen Tage nur wenig, obwohl es zur unweiten Geschichte gehört. Die Firma wurde in der Liste der Betriebe und Firmen der Stadt Georgswalde - Staatliches Kreisarchiv Tetschen - ONV Schluckenau - 1945 - 1948 (1951) unter der Nr. 110 erwähnt. Die Firma befand sich höchstwahrscheinlich in der Nr.486, d.h. nahe der heutigen Svobodova Str., neben der früheren Schuhfabrik des J.R.Holfelds in der Nr. 489 in der heutigen Svobodova Str., der früheren Schulstraße, siehe Georgswalder Adressbuch 1931: Optische Werkstätte - Froböse Hermann 486. Dasselbe Adressbuch situiert aber auch den H.Froböse in die Kinostraße Nr. 925, unter dem Eintrag: 925 Hermann Froböse, Kinostraße, Optische Werke. Also schon am Anfang ein kleines Geheimnis. Auf der Webseite http://www.inventare.cz/soap-pn/ap0335 finden wir - OPTICKÁ TOVÁRNA FROBÖSSE, KOMANDITNÍ SPOLEČNOST, JIŘÍKOV, 1922-1949, d.h. optische Fabrik, Kommanditgesellschaft, Jahre ´22 bis ´49. Auf der Webseite http://aleph.nkp.cz/publ/skc/000/69/54/000695471.htm finden wir folgenden Eintrag: Der "Owega"-Scheitelbrechwertmesser, Georgswalde i. Böhmen : Optisches Werk Froboese, 1938 (Gablonz a. N.: Emil Böhme), Abdruck aus: Mitteleuropäische Uhrmacher-Zeitung, Tiefenbach a. Desse, Folge 2 und 3 i. J. 1938. In "Froböse" stellte man also wohl u.a. Scheitelbrechwertmesser her. Bekannt sind zusammen 3 Abbildungen des Personals des optischen Werkes plus eine Postkarte, die die Existenz der Firma noch im Jahre 1948 beweist und bewiesen damit wurde auch, dass unsere Firma in Jahren 1927 bis 1948 existierte. (Auf dem Bild rechts ist Hermann Froböse markiert mit gelben Kreuz.) Interessant ist auch, dass in der Überschrift des Werkes "Froböse" der Name Froböse in Klammern steht, was nicht üblich in Georgswalde war und konnte an eine Zweigstelle deuten. Dabei, der Name Optische Froböse ist nicht ´georgswaldisch´. Georgswaldisch lauten die Namen Holfeld, Hofmann, Dießner, Bitterlich, Kade, aber nicht Froböse. Zusammenhang mit Hermann Froböse GmbH Bielefeld wurde jedoch noch nicht bewiesen (http://needlebar.org/main/makers/germany/index.html) - obwohl? Laut https://www.gtue-oldtimerservice.de/motorrad/marke/MAMMUT+(Bielefeld)/3015/ stellten die Mammut-Fahrrad-Werke (gegründet 1907 in Bielefeld von Hermann Froböse) in Jahren 1924 und 1929 Motorräder her. Die Werke wurden 1929 aufgelöst. Was machte unser Hermann in der Zeit danach? Könnte er nicht ein weiteres, optisch orientiertes Unternehmen in Georgswalde in Böhmen haben? Immer noch viele Fragen stehen in der Stadtgeschichte offen. Eines Tages gelingt es vielleicht manche davon zu klären.

Schieferdecker und Sonstiges

4. srpna 2016 v 14:15 | mk03 |  auf Deutsch
An die Schieferdecker Zeit in Georgswalde erinnern u.a. zwei kleine Kupferschnallen, die zur Haltung des Schiefers bis zur heutigen Zeit an den Dächern gedient haben. Unsere zwei Schnallen (geschenkt vom örtlichen Schieferdecker Petr) wurden vom J.Diessner (mag sein, dass es sich dabei um den unten genannten Dachdeckermeister Diessner handelt) in Georgswalde hergerichtet. Wir wissen also, woher die Schnallen gekommen sind; wo kommt aber unser Schiefer her und seit wann er benutz wird, das weiß man nicht genau. Typisch für die Häuser des böhmischen Niederlandes sind die Schieferdächer. In Georgswalde benutzte man grauen Schiefer. Immer noch ist der Schiefer an vielen Dächern zu sehen. Der Schiefer soll, einer Theorie nach, aus dem fernen England mit der Eisenbahn gekommen sein - d.h. nach 1873 (bei diesem Datum handelt es sich um die Böhmische Nordbahn, nicht um die Bahstrecke Görlitz-Dresden, die schon 1847 eröffnet wurde - siehe https://de.wikipedia.org/wiki/Bahnstrecke_G%C3%B6rlitz%E2%80%93Dresden). Es wäre aber wohl zu wenig und vielleicht auch zu teuer. An die Schieferdecker Ära erinnert auch das Bild des örtlichen Gasthauses zum Schieferdecker - in 30er Jahren von August Kades Witwe betrieben. In derselben Zeit sind in Georgswalde noch 5 Dachdecker tätig. Es sind J.Diessner, J.Mänzel, J.Möcke, J.Nitsche und R.Röttig. Laut den Erinerungen gab es zu dieser Zeit der 30er Jahren vom Schiefer so viel, dass "um sie zu sparen und die Räume wärmehaltender zu machen, wird ein Haus nach dem andern mit Schiefern oder gar mit dem hässlichen Eternit verhängt und ´tot´ gemacht". Laut der deutschen Wikipedia (https://www.wikipedia.de/) ist ein Schieferdecker eine alte Berufsbezeichnung für Dachdecker, die ausschließlich mit Schiefer arbeiteten, was logisch klingt. Dabei, laut derselben Wikipedia: "Die größte Blüte erreichte das Schieferdecker-Handwerk im Mittelalter. In dieser Zeit wurden die meisten hochwertigen Bauten mit Schiefer gedeckt." Der Schiefer war aber schon in der Urzeit bekannt, jedoch hat man mit ihm keine Dächer bedeckt (siehe http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/67128). Um Dächer mit Schiefer decken zu können braucht man eben den Schiefer, und das mögliche Weise aus der Nähe. In Mähren hat man den Schiefer schon zu früheren Zeiten geborgen (siehe tsch. Wikipedia - das Schiefermuseum - https://cs.wikipedia.org/wiki/Muzeum_b%C5%99idlice; oder Webseite http://slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_t/T10%20Strohalm.htm). Dabei sprechen wir über die Zeit der Hälfte des 19. Jahrhunderts. Da man aber aus Mähren den Schiefer mehrere hundert Kilometer liefern müsste, und da es in der Region bis 1873 keine Eisenbahn gab, wäre die ganze Sache desto teurer und luxuriöser. Georgswalder Schiefer konnte aber auch aus der Schiefergrube bei Tremosna im Bezirk Pilsen kommen, wo Schiefer schon im Jahre 1578 geborgen wurde (https://cs.wikipedia.org/wiki/Hromnick%C3%A9_jez%C3%ADrko). Eine weitere Variante wäre, dass man den Schiefer aus dem damaligen Sachsen geholt hatte. In Frage kämen z.B. Theuma bei Plauen im Vogtland (www.google.com), oder auch dem thüringer Lehesten, was aber weiter wäre (www.google.com). In Sammlungen des georgswalder Museums befinden sich u.a. Abbildungen alter georgswalder Bauten. Sie stammen aus dem Ende des 18.Jahrhunderts. Bemerkenswert dabei ist, das manche davon scheinen mit Schieferdach bedeckt zu sein - und das etwa 80 Jahre vor der Ankunft der Eisenbahn. Als Beispiel diene der Wendlerhof - die historische Nr.10 in der Kirchgasse (siehe Abbildung), oder das Haus vom Caleb Rössler. Bewiesen damit also wäre, dass man den Schiefer zur Dachdeckung ab dem Jahre 1800 oder früher benutzt hatte (jedoch nicht früher als 1775 - siehe https://cs.wikipedia.org/wiki/Hromosvod). Da er aber nur auf einigen wichtigsten Gebäuden der Zeit auftritt, war er wohl nicht aus der Nähe kommend und musste her transportiert worden sein, und das nicht zum billigen Geld. In dieser konnte aber die Schieferdecker-Geschichte begonnen haben.

Kommentaren zu diesem Thema stehen wir offen.

Gewerbeschau Rumburg 1927

13. března 2016 v 15:20 | mk03 |  auf Deutsch
Im Januar 2015 haben wir schon einmal über eine Ausstellung geschrieben. Es ging um die Deutsche Gau Ausstellung im Jahre 1903 in Schluckenau. Nun möchten wir einige Zeilen über eine andere Ausstellung schreiben, die in Rumburg um ein Vierteljahrhundert später stattfand.
Die Rumburger Gewerbeschau fand im Jahre 1927 statt, im Zeitraum vom 2. bis zum 9. Oktober. An die Gewerbeschau Rumburg erinnert u.a. die Reklamemarke aus selbem Jahre ausgefertigt vom August Bartel in Rumburg, der ebenso den Katalog zur Ausstellung gedruckt und selbst im Ausstellungsraum I. unter der Nr. 20 ausgestellt hatte.
Es gab zusammen 5 Ausstellunsräume: im Schützenhaus, im Volksvereinshaus, im Deutschen Haus, in der Turnhalle u. in der Fachschule, in denen es zusammen 97 Ausstellungsstände gab, wo mehr als 100 Gewerben präsentiert wurden.
rechts - Einladung in die "große Modenschau im Elysium" - Josef Appelt - Rumburg/Böhmisch Leipa
unten - Werbung aus dem Ausstellungskatalog: Fa. Robert Czelout, Schuhwarenhaus Otto Lederer u. Schuhe Humanic - Verkaufstelle Rumburg
Bem.: Auf tschechisch wäre Rumburger Gewerbeschau wohl heißen Výstava řemesel/živností/obchodu Rumburk.

Bilance 2015

1. ledna 2016 v 0:01 | muzejnik3
Během půlnoci z posledního dne roku 2015 na 1.1 2016 ukončilo muzeum v Jiříkově již 3,5 roku své existence a přiblížilo se svému 4. jubileu. V uplynulém roce 2015 uspořádalo jiříkovské muzeum jednu muzejní noc, a to v pátek 13. března. Jiříkovské muzeum v nevšední dobu muzejní noci navštívilo asi 30 osob. Celkem přitom prostory muzea v roce 2015 navštívilo 132 osob (v roce 2014 to bylo 119, v roce 2013 to bylo 103, v roce 2012 60 osob) - obyvatelé města Jiříkova se na tomto množství podíleli asi jednou třetinou. V měsících listopad a prosinec 2015 bylo muzeum pro veřejnost z provozních důvodů uzavřeno. Také v roce 2015 získalo muzeum zajímavé exponáty; hlavní zajímavostí se stal kufřík z pozůstalosti rodiny Marschnerových, zmíněný zde na muzejním BLOGU v německé verzi jako tajemství rodiny Marschnerových. Dále patří mezi nově získané exponány dřevěný pluh, sada fotografií divadelního představení Čarovný závoj, čtyřkolový ruční vozík, psací stroj NAUMANN, šicí stroj SINGER, nebo společenská hra HANS IM GLÜCK. Posledním získaným exponátem roku 2015 byla sifonová lahev zdejší sodovkárny Erwin Richter. Počet návštěvníků navýšilo již jako obvykle setkání starousedlíků v polovině května 2015. Významným z důvodu návštěvnosti se stalo např. třídní setkání 23. května, rodinné setkání rodiny Oppeltových, návštěva Přátel muzea Varnsdorf v polovině června 2015, nebo říjnová návštěva přátel textilní historie spolků z německého Seifhennersdorfu. Ani v roce 2015, stejně jako v letech minulých se nepodařilo navázat užší spolupráci s městem Jiříkovem, ani získat reprezentativnější prostory pro umístění muzejních expozic. Přesto - i v roce 2016 plánujeme vstup dobrovolný, nicméně opět dojde k omezení otvírací doby. Od 1.ledna bude muzeum až do poloviny března 2016 uzavřeno. V pátek 11.3.2016 bude provoz muzea zahájen Muzejní nocí - již čtvrtou v historii obce Jiříkova. Po tomto datu dojde k otevření muzea, nicméně dojde k úpravě otvírací doby z každé neděle na každou 4. neděli v měsíci, a to v tradiční době od 14:00 do 16:00 hod; a to až do neděle 23.října 2016. Symbolicky muzeum pro rok 2016 uzavře další muzejní noc, a to Muzejní noc v pátek 28.října 2016. Od 29.října až do konce kalendářního roku bude muzeum uzavřeno. Návštěva prostor muzea bude přitom mimo stanovené doby jako vždy možná po předchozím objednání.

Hahaha! Šťastný Hans!

25. září 2015 v 12:00 | muzejnik3
"Támhle jde Hans a je mu do smíchu. Je to šťastlivec. Má prostě štěstí a zakopává o něj na ulici. Kéž bychom byli jako on, říkali si lidé, pak by se nám dařilo také líp."
Těmito slovy začíná stolní hra s názvem Šťastný Hans!, nebo také Honza, nebo také Jan - chcete-li. Pohádka o šťastném Hansovi je spíše známější v německy mluvících zemích, ale i na našem území byla pod jménem Šťastný Honza uvedena.
Zpět ke hře. V jiné části herního manuálu je psáno:
"Zkuste to s mou hrou. Dokáže rozdávat radost dětem i dospělým; rozdávat štěstí a radost".
Štěstí naší hrou Šťastný Hans! rozdával Josef Rösler z Georgswalde, Sudetengau - o čemž svědčí přebal hry. Nevím, zda by takovouto stolní hru autorizovalo dnešní ministerstvo Mládeže a tělovýchovy, vzhledem k jejím hazardním rysům, nicméně ve 30. letech byla zřejmě populární.
I takto se bavili v minulosti jiříkovští.
Kdysi byla hra k dostání např. v papírnictví č.p. 498, nebo v č.p. 8 drogerie Bley;
ale jistě ji nabízel i některý z dalších jiříkovských 50 obchodů se smíšeným zbožím.
Hra Šťastný Hans! je volně k zhlédnutí v prostorách jiříkovského muzea.
... "A tak se hrálo dál a dál, a když už v pokladně nezbylo nic, měl každý doma svůj malý poklad."

Odsun před 70 ti lety - Rozkaz místního vojenského velitele

25. června 2015 v 7:05 | muzejnik3
Dnes je tomu přesně 70 let od okamžiku, kdy došlo k jednomu z největších divokých odsunů v nejsevernějších Čechách.
O den dříve, dne 24. června 1945 navečer, byla ve zmíněných obcích vyvěšena červeně psaná vyhláška formátu A1 s tímto zněním:
Obyvatelé německé národnosti obcí:
1. Šluknov, .. , Kaiserwalde, .., Rožany, ..
2. Georgswalde, Filipov
3. Königswalde
4. Šenov, .., Haňšpach, ..
bez rozdílu věku a pohlaví opustí dne 25. června 1945 v 5 hodin ráno své příbytky a shromáždí se:
ad 1. na vých. okraji Šluknova ..,
ad 2. u Waidmannsheil ..
...
Každý jednotlivec, na něhož se vypovězení vztahuje, může s sebou vzíti:
a) potraviny na 7 dní a
b) nejnutnější věci pro osobní potřebu tak, aby si vše mohl sám nésti;
c) osobní doklady a všechny potravinové lístky s kmenovým lístkem pro domácnost
.. Každé vrácení se zpět přes hranice se trestá smrtí. ..
podepsán podplukovník Voves

Kam dál