Květen 2013

Jízdní kola a šicí stroje v Jiříkově do roku 1945

26. května 2013 v 9:33 | Vl.Matička

Bruno Maier, Johann Herbrich a Johann Dießner - to byli jiříkovští prodejci/výrobci kol a šicích strojů (prodej). Všichni tři jsou zmíněni v místní publikaci Heimat und Adreßbuch der Stadtgemeinde Georgswalde z roku 1931. Ve 30.letech jste si v tehdejším Jiříkově mohli zakoupit šicí stroj značky Vesta, Gritzner, Naumann, Mundlos, či Veritas.
Ohledně zde prodávaných/vyráběných značek jízdích kol jsou pouze kusé informace. Jedním z jízdních kol vyrobených v Jiříkově je kolo značky Pfeil, česky - Šíp. Označení Pfeil přímo ukazuje na výrobce NSU. Jedno takové jízdní kolo z dílny Johanna Herbricha se v nedávné době podařilo získat do muzejní sbírky.

Fotka Dolního Jiříkova

18. května 2013 v 7:26 | Vl.Matička

Je to už delší dobu, kdy se mi dostala do ruky tahleta fotka. Je focená z nějaké vyvýšeniny, je na ní vidět pravotočivá zatáčka a tolik domů, že v tomhle městě snad nikdy nemohly stát. Na horizontu u středu, mírně vlevo je vidět boční pohled na kostel sv.Jiří, s věží ke středu obrázku. Druhá identifikovatelná budova na obrázku je snad budova spořitelny, přesně na středu horizontu. Jde o černobílou fotografii, která je v levém dolním rohu signovaná slovem Georgswalde. Je brzo ráno, mohlo být tak 6:15, počasí mezi deštěm a hezkým dnem, k tomu sobota. Moc lidí venku není. V ruce držím fotografii a procházím městem. Mířím na křižovatku 9.května a Tylovy ulice a porovnávám realitu s fotografií. Ne, tak tady určitě ne, shoda žádná, kostel ještě není pod správným úhlem. Vydávám se Jiráskovou do Dolňáku. Prohlížím si snad ještě spící domy vpravo i vlevo, snažím se alespoň jeden identifikovat podle fotky. Nic. Nula. Uvažuju. Zatáčka a kopec. Že by Papičák? Pravdou je, že v těchhle končinách moc možností není. Vlastně ani neměním tempo chůze, vždyť není kam spěchat, jen už mám cíl. Papičák se zdá být možností, ale v reaálu tam poblíž žádný dům z fotky nestojí!! Dnes už opravdu ne. Ale kdysi, a není to tak dlouho, ještě ano. To zjišťuji s lehkým zamrazením v okamžiku, kdy stojím na svahu zmíněného kopce v jeho horní části a dívám se na kostel. Jo, přesně ten úhel, spořitelnu není vidět, kryjí ji stromy - ale ten další dům na horizontu bude zřejmě kino. Ano, jsem na správném místě, ale kde jsou proboha ty baráky? V tom při dalším srovnání s fotkou zaznamenávám snad nějakou shodu. Že by? Možná snad, ty střechy vypadají podobně. Ale ano, nebylo zničeno vše. Několik domů snad identifikuji, ale opravdu jich není moc, v Jiráskově dva, možná tři. A snad i jeden v Mánesově. Ta sama o sobě vidět není, domy v ní tehdy stojící ale ano. Takže zase někdy příště. Schovávám fotku a vydávám se domů. Záhada objasněna.