Červenec 2014

May & Holfeld

31. července 2014 v 20:00 | muzejnik3
Jednou z mnoha, a zároveň z prvních jiříkovských textilních továren, které se ve zlaté éře obce, tedy v první polovině 19. století objevovaly jako příslovečné houby po dešti, se stala tkalcovna May & Holfeld. Budova tkalcovny stojí (což je opravdu výjimkou) do dnes v ulici Březinova, hned vedle MŠ na Filipovské ulici. Dnes v její budově sídlí firma, která s textilní produkcí nemá již nic společného; nicméně budova sloužila textilní produkci dlouhá desetiletí, hodně přes 100 let. Přestože tkalcovna May & Holfeld nepatřila k největším v obci, mohla se pyšnit mnohými oceněními; ať už šlo roku 1867 o stříbrnou medaili ze světové výstavy v Paříži, medaili za pokrok ze světové výstavy ve Vídni v roce 1873, zlatou medaili z Teplic v roce 1870, státní cenu z výstavy v roce 1879 tamtéž, zlatou medaili z roku 1882 z mezinárodní výstavy v Terstu, či o stříbrnou medaili z první obchodní a hospodářské výstavy v Görlitz z roku 1885. Bylo to v roce 1807, když Franz Anton Holfeld tkalcovnu May & Holfeld založil. Starostou obce byl v té době Ignaz Neumann, panovníkem Rakouského císařství František I. a Rýnský spolek válčil s Napoleonem. Obchodovat ze samotné hranice okraje Rakouské monarchie sice mělo své výhody, ale pozdější zřízení pobočky ve Vídni, v rohovém domě na Börsegasse 10 po roce 1870 bylo v té době nutností. A právě tomuto rozšíření vděčila firma Eduardu Holfeldovi, tehdejšímu majiteli a zároveň, jak bychom řekli dnes - jednateli tkalcovny. A jak se později potvrdilo, vyplatilo se. Již dříve ale musel Eduard Holfeld řešit nejednoduché situace, v nejisté revoluční době let 1848 až 49 začal i on jako továrník a majitel tkalcovny vydávat své vlastní peněžní poukázky, aby byl schopen vyplácet své zaměstnance. Evropou otřásala revoluce a lidé přestávali věřit státním papírovým bankovkám. A jak se opět ukázalo, tkalcovna přežila i tuto dobu. To, že Eduard Holfeld patřil k významným obyvatelům obce, potvrzuje i fakt, že v letech 1868 až 71 působil jako její starosta. A ne náhodou právě v této době nechal vystavět před svým domem č.p.8, v tehdejší Kirchgasse (nynější Tylova ulice), sochu žehnajícího Krista. Tkalcovně May & Holfeld se dařilo, prosperovala a sbírala tuzemská i mezinárodní ocenění. Ale firma May & Holfeld se nezabývala pouze tkaním, nýbrž i bělením, mandlováním a prodejem. Existuje zpráva o tom, že ještě v roce 1907 firma May & Holfeld používala přírodní bělení, což v té době již bylo ojedinělé. Po roce 1920 zřídila tkalcovna May & Holfeld mandl ve středním dolnojiříkovském mlýně, který již několik let nesloužil svému původnímu řemeslu. Ani již svému řemeslu sloužit nemohl, v té době byl již hornomlýnský náhon zasypán a mlýnské kolo středního mlýna bylo rozpadlé. Ale to již začala nová éra obce, která byla v té době již šest let městem.

Nejen o šicích strojích

18. července 2014 v 12:54 | muzejnik3
Jak již bylo dříve napsáno, mohli jste si v Jiříkově, alias Georgswalde, ve 30.letech zakoupit šicí stroje značek Vesta, Gritzner, Naumann, Mundlos, či Veritas a mezi jednoho z jejich prodejců a prodejců náhradních dílů k nim patřil Johann Herbrich, Wiesenthal 110. Nejnovějším přírůstkem muzejní sbírky je právě šicí stroj značky Gritzner, značky, která je na trhu od roku 1872 do dnes. (Firma Gritzner se sídlem v Durlachu se kromě výroby šicích strojů zabývala také výrobou kol a motocyklů.) (http://de.wikipedia.org/wiki/Gritzner) V muzeu je možno též shlédnout širokou škálu náhradních dílů k těmto strojům právě z dílny pana Herbricha.